X + Y = vražda!

V thrilleru Šelma profesor Theo Cray dopadl vraha díky botanice, v knize Hračkář za pomocí chemie a v Teorii vraždy mu život zachránily vědomosti o virech. Tentokrát se musí spolehnout na matematiku!

Novinka Temný vzorec vychází přesně dva roky po vydání Šelmy. Originální vědecký thriller tehdy ohromil celý svět a stal se bestsellerem díky mrazivému příběhu a nezvyklým vyšetřovacím postupům, ale velký podíl na úspěchu knihy měl stoprocentně i hlavní hrdina.

Nebo spíš antihrdina?

Profesor Theo Cray rozhodně není typický protagonista detektivek. Vyzná se sice v přírodních vědách a počítačích, ale mezi lidmi je nesvůj. Emoce jsou pro něj španělská vesnice a jednání s policisty a úřady obvykle skončí tím, že naštvaně práskne dveřmi a rozhodne se věci udělat po svém.

Nutno dodat, že ne vždycky jeho plán vyjde, ale podrobné znalosti bakterií, statistiky nebo chemie ho zatím pokaždé vytáhly z bryndy a zachránily mu krk. Jenže v novince Temný vzorec se Theo Cray dostane na stopu sériového vraha, který se nechová racionálně.

A otázkou je – pomůže mu věda i tentokrát?

Po biologii, chemii nebo virologii bude muset profesor Cray oprášit své znalosti matematiky a statistiky a vyřešit rovnici, na které závisí životy mnoha lidí.

Na knihách Andrewa Maynea je fascinující, do jakých detailů je autor ochotný zajít, aby napsal strhující thriller. Jak Mayne prozradil, “všechny vyšetřovací metody v mých knihách jsou reálné a v budoucnu se nejspíš začnou využívat.” Před prací na knize se na dlouhé měsíce ponoří do odborných časopisů a pečlivě sleduje vědecké kuriozity, aby všechno sedělo, a jeho thrillery si užili jak vědci, tak ti, kdo z chemie propadali (jako autor tohoto článku).

Tím chci říct, že ačkoliv většinu knihy nemám absolutní ponětí, jak se Theo dopracoval ke svým poznatkům, neskutečně mě baví ho sledovat. Stejně jako v Šifře mistra Leonarda se čtenář při čtení cítí chytřejší a má pocit, že odhaluje věci, které by ostatní přehlédli.

Ani to by ale k mistrovskému thrilleru nestačilo. Jak už označení žánru naznačuje, thriller musí být thrilling – vzrušující. A i to autor zvládá na jedničku! Profesor Cray bojuje s časem: pokud nebude dost rychlý, umřou lidé. Srdce vám rozbuší i momenty, kdy se hlavní hrdina vloupá se na místo, kde mu v případě odhalení hrozí nebezpečí.

A asi se nemusím zmiňovat, že se v knize objeví minimálně jedna mrtvola?

Andrew Mayne zkrátka ví, že aby mu rovnice dokonalého thrilleru vyšla, musí k sympatickému hrdinovi a faktickým rešerším přičíst napětí na druhou, vynásobit to překvapivými zvraty a to celé umocnit nejistotou. Profesor Cray se totiž celou knihu bojí, že se nakazil nebezpečným virem, který se projevuje změnou chování, a tak trnete spolu s ním.

Myslel jsem si, že autorovu Šelmu nic nepřekoná, jenže loňská Teorie vraždy jí funěla na záda a novinka Temný vzorec ji v mém žebříčku dokonce o fous předčila.

Pokud jste si nepraktického génia Theo Craye zamilovali stejně jako já, těšte se na jeho další případ, který vyjde příští rok. Už ho ale nebude řešit sám. Dostane totiž parťačku!

Mám podezření, že to pro něj bude větší výzva než sebechytřejší sériový vrah…

Radek Blažek